Na podstatné části natočených záběrů figurují ve větší či menší míře lidé. Někdy nejsou pro váš záměr důležití, někdy je video přímo o nich a někdy je to tak mezi. Každopádně jsou lidé před kamerou nevyzpytatelní a často mají úžasný dar udělat něco, co vám myšlenku právě natáčeného záběru totálně překope nebo znehodnotí. Také si buďte jistí, že každý chce na záběrech vypadat dobře, a všichni vaši “herci” čekají od vás, že se o to postaráte. Pokud ne, dostanete sice maximalně trochu vynadáno, ale rozhodně to není žádný med koukat se na ošklivě natočené postavy. Natočit lidi tak, aby vypadali hezky a přirozeně a aby se sami sobě líbili, vyžaduje od kameramana určité znalosti. Ty dle mého názoru nedůležitější z nich najdete na řádcích níže.

O čem to celé bude

Jen okrajově vám řeknu něco o etice, kterou je natáčení lidí specifické. Dovíte se, co s lidmi dokáže udělat zoom, rakurz a světlo a jak toho můžete využít (nebo na to dojet). Zjistíte, proč jsou důležité emoce a jak je zachytit. V rychlosti zrekapituluji některá ze základních pravidel natáčení, která však mají při točení lidí větší význam než v jiných případech. Naučíte se, čemu je potřeba věnovat pozornost, když chcete zachytit něčí osobnost, a nakonec dostanete i několik cvičení nebo spíš pokusů, kde si můžete vyzkoušet na vlastní kůži, co jednotlivé techniky natáčení dokáží.

Co potřebujete vědět o lidech před kamerou

Lidé mohou reagovat na kameru nebo foťák různě. Zvláště pak, pokud netuší, že je natáčíte a zjistí to, až když vás uvidí, jak na ně vejráte skrze kameru. Někteří se začnou předvádět, jiní se naštvou nebo utečou.

Udělejte si vlastní názor, ale já to beru tak, že když natáčíte nějakého člověka, tak mu v podstatě tak trochu lezete do jeho soukromí. Chcete toho člověka zachytit a pak ho hlavně někde ukazovat, jenže jeho tělo patří jemu a ne vám. Vyženu to trochu do extrému. Představte si, že máte dvacetiletou dceru. Jste v Egyptě a vaše dcera se opaluje na pláži. Za chvíli přijde cizí chlap a začne ji filmovat. Jen tak stojí tři metry od ní a filmuje ji, jak se opaluje. Nic jiného nedělá. Přijde vám v pořádku, že ho vaše dcera vyžene, pokud se jí to nelíbí? Já myslím že ano.

Ono je to dokonce uzákoněno. Obraz člověka patří tomu člověku a vy ho správně nesmíte fotit, natáčet, malovat atd. bez jeho souhlasu. Mým doporučením tedy je, buďte v tomto směru citliví a vždy se ujistěte, že daná osoba s natáčením souhlasí. V jiném kulturním prostředí můžete solidně narazit.

Ještě před devíti měsíci mi přišlo poměrně zvláštní, když jsem na Srí Lance viděl svého kamaráda, jak se ptá jedné babičky sbírající čaj na plantáži, jestli si ji může vyfotit. Došlo mi to až o šest měsíců později, kdy mě jeden z mých nejbližších přátel poslal přímou cestou do pr…., protože mu už prostě vadilo, že ho furt natáčím. A to v tomhle případě ani nešlo o žádné kulturní rozdíly. Chvíli jsem byl dokonce podrážděný, co blbne, dyť ho jenom filmuju. Časem mi došlo, že někdy člověk prostě jenom nechce. A je to vlastně v pořádku.

Buďte velmi vnímaví k tomu, jak lidé na vaši kameru reagují. Jejich vstřícnost se může v čase měnit. Prostě jim něco přelétne přes nos a to, co jim ještě před minutou nevadilo, jim najednou prostě vadí. Mají na to právo. Respektujte to. Z vlastní zkušenosti vím, že respekt je nejrychlejší cesta k udržení dobrých vztahů a tím i k ochotě nechat se natočit.

Také sami velmi záhy zjistíte, že to funguje tak nějak oboustranně. Když budete točit člověka, kterého tím štvete, co tím získáte. Záběr naštvaného nebo někdy vystrašeného obličeje. Na to se chcete koukat?

Točte ženy krásnější a muže chytřejší

V jedné knížce jsem se dočetl, že by se měl kameraman vždy snažit, aby žena vypadala na snímku o něco krásnější a muž zase o něco chytřejší než ve skutečnosti jsou. Docela se mi ten přístup líbí.

Vychází to z toho, že každý chce na videu vypadat dobře. Je to pochopitelné, chtěli byste vy, aby se někde pouštělo video, na kterém vypadáte jako po opici nebo nepovedené liposukci? Asi spíš ne. Může si být jisti, že v tom rozhodně nejste sami. Každý se chce sám sobě na videu líbit.

Snažte se tedy o to, aby lidé, které točíte, vypadali na obrazovce co nejlépe. U každého člověka po nějaké době dokážete najít určitý úhel, gesto, mimiku, pohled nebo úsměv, u kterého jim to sluší a vypadají dobře. Zkuste ho objevit a zachytit.

Kromě toho, že je to od vás hezké, to má i své praktické důvody. Vašim divákům se bude vaše práce více líbit a pro lidi “herce” bude jednodušší nechat se natočit. Budou časem vědět, že je umíte zachytit tak, že se nemusí styděl vlézt před kameru. Čím schopnější v tomto směru budete, tím bude celé natáčení snazší a příjemnější jak pro ně, tak i pro vás.

Zoom zkrášlí nebo zoškliví

Ohnisková vzdálenost objektivu (ta se mění, když zoomujete) má poměrně významný dopad na vzezření natočených osob. Můžete je tím trochu přikrášlit nebo šíleně zhyzdit. Můžete je i zdůraznit a vytáhnout je do popředí oproti okolí.

Pokud budete točit širokoúhlým objektivem z dostatečné blízkosti, uděláte i z té nejkrásnější modelky oteklou obludku. Obličej, potažmo celá postava, bude roztažen nepřirozeně do stran a člověk v záběru bude působit tlustě, odule a rosolovitě. Nic pěkného z toho nedostanete.

Když si ale naopak odstoupíte a dotyčnou osobu přitáhnete, tak tím trochu zjemníte výrazné rysy. Obraz se trochu zploští, takže vrásky nebudou tolik vidět, protože nebudou tolik hluboké, velký nos bude vypadat menší (neplatí pro profil), tváře nebudou tak buclaté apod. Další výhoda je, že obličej bude ostrý a pozadí už bude pravděpodobně rozmazané (zmenší se tzv. hloubka ostrosti, ale záleží na míře přiblížení). Tím zabíraného člověka trochu vytáhnete do popředí pozornosti a pozadí zůstává někde “vzadu” rozmazané (nedůležité).

Drobná nevýhoda je, že je to lehce náročnější na ostření. Automatický focus občas zaostří na pozadí místo obličej a pak je v záběru do důležité potlačeno a nedůležité zdůrazněno. Chce to buď vypnout automat nebo být aspoň pozorný. Druhá nevýhoda je, že při velkém přiblížení potřebujete stativ, protože z ruky to neudržíte a obraz se vám bude třást.

JAK TO UDĚLAT: Točte lidi standardním objektivem (ne širokoúhlým) a když to jde, tak kousek odstupte a lehce přibližte. Pokud máte stativ, tak si odstupte více a pomocí ZOOMu přitáhněte člověka tak, aby byl dobře vidět.

ZÁVĚR:

  • Netočte lidi z blízka širokoúhlým objektivem
  • Přiblížený záběr z dálky zploští a zjemní rysy v obličeji. Pozor na ostření a chvění obrazu.

Nadhled / podhled (rakurz) mění k nepoznání

Úhel pohledu (ve smyslu nadhled/podhled – záběr mírně shora/zdola) také umí pěkně pozměnit skutečnost. Pokud toho využíváte záměrně, pak je vše v pořádku, ale dejte si pozor na to, aby se vám to nestávalo omylem. Výsledek pak může vyznít úplně jinak než jak jste chtěli nebo potřebovali.

Nadhled a podhled dělají zjednodušeně to, že některé rysy natáčeného člověka zvýrazní a jiné zase potlačí. Funguje to tak, že čím větší nadhled nebo podhled, tím silnější zvýraznění / potlačení. Podhled zvýrazní krk, bradu, nosní dírky, nadočnicové oblouky. Naopak zase potlačuje čelo a oči. Nadhled zvětší čelo, ukáže pleš nebo kouty, protáhne nos ale zmenší ústa, schová krk a znevýrazní oči.

Může to mít ještě druhý efekt. Pokud budete zabírat člověka z podledu, může mu to dodat na významu. Divák k němu v podstatě trochu vzhlíží a takto natočený člověk vypadá sebevědoměji, stabilněji, někdy důvěryhodněji. Na druhou stranu to není zase tak jednoduché. Výše popsané bude platit, pokud natáčený stojí nebo sedí vzpřímeně. Když bude pololežet někde v křesle, bude to zase vypadat rozkydle, obrovské nohy, pupek, brada větší než čelo atd. Záleží jak na míře podhledu, tak i na postoji člověka a kontextu. Nadhled zase může ubírat na síle osobnosti. Natočený člověk může vypadat uťápnutě nebo podlézavě. Můžete ho tím trochu znevážit.

JAK TO UDĚLAT: Nadhled nebo podhled moc nepoužívám, protože jsem se zatím nedostal do situace, kdy by to pro mě bylo velkým přínosem. Doporučení je jednoduché. Lidi točte, v úrovni jejich očí, tím určitě nic nezkazíte. Pokud budete natáčet v podhledu/nadhledu, tak jedině vědomě a za nějakým konkrétním účelem, který potřebujete naplnit. Hlídejte si, abyste do toho nespadli omylem, to může velmi nepříjemně pozměnit natočený záběr.

ZÁVĚR: Rakurz mění význam a smysl záběru a z normálního člověka dokáže udělat karikaturu. Používejte ho jen záměrně pro dosažení konkrétního cíle.

Dejte lidem prostor

Působí dobře, když je v záběru před lidmi alespoň trochu prostoru. Jde o to, aby vám nenaráželi nosem do rámečku a za zády neměli kilometr místa. Říká se tomu vytvářet aktivní prostor. Důležité to je i když točíte pohybující se lidi (např. jedoucí na kole).

JAK TO UDĚLAT: Pokud je v záběru člověk, tak vždy nechávejte více místa před ním než za ním. Koukejte na to tak, že chcete nechat trochu více prostoru tam, kam se dívá nebo kam jde. Viz obrázek.

ZÁVĚR: Vytvářejte před lidmi (ve směru jejich pohledu nebo pohybu) aktivní prostor.

Lidé jsou především emoce

Já to mám nastavené tak, že lidé oživují záběry. Lidé dokáží dodat do poklidných záběrů život a energii nebo jen podtrhnout ten klid. Díky nim můžete velmi hezky dokreslovat atmosféru daného místa. Ono to vlastně tak není díky lidem jako takovým, ale díky jejich emocím. Když vidíte louku v dešti, může to působit pochmurně, ale když po ní budou běhat vytlemené děti, tak to hned chytne jiný nádech.

To ale znamená, že potřebujete umět lidské emoce zachytávat. Na to je samozřejmě nejlepší obličej. Je vám asi jasné, že když budete natáčet někoho z dálky a nepřitáhnete si ho, tak bude výraz v jeho tváři téměř nerozeznatelný.

JAK TO UDĚLAT: Točte detaily. Klidně dělejte záběry, kde jsou obličeje přes celý rámeček. Tak je nejlépe vidět, co se v lidech odehrává. Pokud ale potřebujete mít v záběru i trochu z okolí, tak je to také možné. Ještě v záběru, kdy je vidět horní polovina těla, je jakž takž rozeznatelné rozpoložení natáčeného.

Důležité ale je (alespoň tedy pro mě) zachycovat přirozené emoce. Spousta lidí když zjistí, že je někdo natáčí, tak začnou koukat do kamery, mávat, dělat různé blbinky apod. Ono to bude trochu souviset s jejich snahou vypadat na videu co nejlépe. Bohužel to často dopadne spíše obráceně. Vám jde ale o to, vidět a následně ukázat, jak lidé reagují na prostředí, ve kterém se nacházejí, a ne na vás. Vy potřebujete natočit člověka unešeného krásným vodopádem a ne člověka blbnoucího před kamerou kdesi venku. Buďte trpěliví, oni vás časem přestanou vnímat a vy natočíte, co potřebujete.

ZÁVĚR: Točte z blízka, ať je vidět, jak se tváří a co se v nich odehrává. Počkejte si na jejich přirozené reakce.

Vyzkoušejte si to na sobě

Psal jsem tu o tom, jak se k lidem chovat, když je chcete natáčet. Udělejte si vlastní názor na tohle téma. Mně tento přístup zatím funguje, ale třeba to časem bude ještě trochu jinak.

Víte, co dokáže zoom a rakurz, a jak natočíte lidi i s tím, co se v nich odehrává. Mám ještě jeden tip. Abyste věděli, jaké to pro vaše “herce” je, vyzkoušejte si to nejdřív sami na sobě. Určitě vám to také lecos napoví. Níže najdete několik cvičení, která vám s tím pomohou.

Autoportrét

Natočte sami sebe od pasu nahoru. Nějak pohodl ně se oblékněte. Pokud chcete, tak se upravte. Postavte kameru na stativ, nebo třeba na hromadu knížek, hlavně ale tak, aby byla kamera v úrovni vašich očí. Natočte se pár sekund (doporučuji použít dálkové ovládání na kameře) a následně si to prohlédněte na velké obrazovce (LCDčko od kamery nebude stačit). Doporučuji kameru rovnou propojit s televizí.

Pokud se vám na záběru něco nelíbí, tak to změňte. Jinak se natočte, vemte si jiné tričko atd. Zase se natočte, zase prohlédněte dokud nebudete sami se sebou spokojeni. Najděte svůj úhel, výraz, úsměv, při kterém vypadáte nejlépe. Natočte se.

Zoom vs. širokáč

Navazuje na cvičení “Autoportrét”. Nasaďte širokoúhlý objektiv (nebo předsádku) a opět se natočte. Pak umístěte kameru co nejdále od sebe a přizoomujte. Pokaždé se natočte a následně na velké obrazovce porovnejte, který záběr považujete za nejlepší.

Rakurz

Navazuje na cvičení “Autoportrét”. Natočte další dva záběry. Jeden z podhledu (cca 40 cm pod úroveň vašich očí) a jeden z nadhledu (cca 40 cm nad úroveň vašich očí). Opět si záběry porovnejte na velké obrazovce. Který se vám líbí nejvíc. Z nadhledu? Podhledu? Nebo ten původní natočený z úrovně vašich očí?

Proslov

Tohle cvičení je dobré pro zjištění, jaké to je účinkovat před kamerou. Rozhodně si tohle cvičení udělejte, než budete někoho žádat, aby mluvil přímo do kamery.

Opište si na papír A4 několik vět (velkým písmem). Papír opřete vedle kamery a natočte se, jak tento text čtete. Přehrajte si svůj herecký výkon na velké obrazovce. Co tomu říkáte? Mluvíte plynule? Tváříte se uvolněně? Pokud ne, tak pokus opakujte, dokud nebudete se svým projevem spokojeni. Kolik jste potřebovali pokusů?